Jdi na obsah Jdi na menu
 


Připomínky OS ke zprávě o vlivu variant dálnice D3 na životní prostředí

 Věc : Vyjádření k dokumentaci vlivů záměru „Dálnice D3 Středočeská část“ v rámci posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí („zákon EIA“).

 
Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 5 zákona EIA podává Okrašlovací spolek v Jílovém k zveřejněné dokumentaci EIA v zákonem stanovené lhůtě toto vyjádření.
 
*Dokumentace o posuzování vlivu na životní prostředí: dálnice D3 Středočeská je dále v textu uváděno jako EIA.
 
SOKP: Silniční okruh kolem Prahy
 
 
Okrašlovací spolek se tímto vyjadřuje k dokumentaci týkající se vlivu všech variant dálnice D3 na životní prostředí. Základní varianty dálnice D3 Středočeská jsou západní (dříve stabilizovaná) a východní (dříve Promika).
Okrašlovací spolek v Jílovém se vyjadřuje především k závěrům týkajících se území obce Jílové u Prahy a pak také k celkovému srovnání obou hlavních variant.
K závěrům týkajících se úseku SOKP – Jílové a Jílové-Vojtěchov.
 
1)    Jako výrazný prvek, který má minimalizovat dopad varianty západní, na okolní přírodu a krajinu jsou ve zprávě EIA uvedeny tunely na tomto úseku. I přestože vedení dálnice v tunelu představuje variantu moderní, tak především samotná stavba těchto tunelů představuje výrazný zásah do krajiny. Toto tvrzení se jedná jak tunelů hloubených, tak i ražených
 
2)    Varianta Z2 v úseku SOKP – Jílové, která je uváděna jako lepší varianta západního řešení, je variantou také velmi nákladnou. To díky více než 1600 m dlouhému tunelu u Kamenných Vrat. V závěrečném rozhodování by tedy jistě byla upřednostněna varianta Z1, která počítá se 2 kratšími tunely, ale také s větším zásahem do krajiny. Tato výtka se netýká pouze tohoto konkrétního případu. Ve variantě západní je šetrnější varianta Z2 (viz EIA str. 32, str. 466), která nebude v závěru vybrána kvůli vyšším nákladům. Šetrnější varianty pouze vylepšují hodnocení varianty západní, ale jejich realizace zůstává nejasná.
 
3)    Nesouhlasíme s pojmem optimální urbanizace prostoru Jílového (EIA str. 19). Z hlediska dostupnosti metropole bude mít západní varianta minimální dopad pro Jílové a její vyústění na SOKP v oblasti obce Zlatníky způsobí vážné dopravní problémy na tomto úseku. Urbanizace prostoru bude proto probíhat především formou logistických center, skladů a další velkoplošné zástavby, která znásobí negativní vliv dálnice. Vše je patrné např. na příkladu obce Čestlice na dálnici D1.
 
4)    Západní varianta přímo prochází přírodními parky Střed Čech a Hornopožárský les, oproti tomu varianta východní zasahuje do přírodního parku Velkopopovicko pouze zásahovou zónou v okolí koridoru. Přesto byl vliv v kategorii „Přírodní parky“ hodnocen stejně (Hodnocení vlivu dálnice D3 na krajinný ráz str. 46).
 
5)    Dokumentace neobsahuje podrobné posouzení vlivů záměru z hlediska geologického a archeologického na oblast kolem Jílového u Prahy, která je charakteristická svým poddolováním a častými propady starých důlních děl (viz. EIA str. 172, 232, 348). Mnohé štoly na Jílovsku ani nejsou zaneseny v mapách. V plánované trase dálnice rovněž leží chráněné ložiskové území zlata, které je podřízeno režimu horního zákona. Vedením dálnice touto oblastí hrozí vážné riziko propadu poddolovaného území. Soudní znalec v oboru staveb na poddolovaném území Ing. František Polášek v roce 1996 zpracoval znalecký posudek poddolovaného území v trase dálnice D3 v oblasti bývalého dobývacího prostoru Jílové u Prahy. V závěru tohoto posudku uvádí cit.: „tento úsek trasy dálnice nelze pro stavbu použít“. Oblast je zařazena mezi tzv. „poklesové kotliny“. Nelze vyloučit ani způsobení mimořádné události náhlého propadu. Zcela pak chybí jakékoliv návrhy opatření na zmírnění vlivů realizace záměru na tyto aspekty. Dokumentace EIA odsouvá posouzení těchto aspektů do dalších fází projektové přípravy, po výběru konečné varianty záměru (EIA viz. str. 440). Takový postup je v rozporu s účelem procesu EIA. Tyto informace a jejich posouzení musí být provedeno v rámci dokumentace EIA za účelem posouzení obou variant záměru, nelze je posouvat do dalších fází projektové přípravy. Absence tohoto podrobného posouzení a návrhů zmírňujících opatření je zároveň v rozporu se závěry zjišťovacího řízení (str. 2, bod „geologie“).
 
V celkovém srovnání východní a západní varianty dálnice D3 máme připomínky k těmto několika bodům:
 
1)    Argument, že nepřipravenost územně plánovacích podkladů pro variantu východní, je výrazně limitující ve srovnání obou variant, považujeme za irelevantní. Jelikož byla stavba dálnice D3 – Středočeská odložena v Superstrategii ministerstva dopravy až na rok 2024, myslíme si, že doba na přípravu územně plánovací dokumentace je dostatečná.
 
2)    Dálnice D3 Středočeská je prezentována jako dálnice začleněna do evropského systému dálnic TEN – T, která má sloužit jako dálnice tranzitní mezi severem a jihem Evropy. Vzhledem k tomu, že v již zmiňované Superstrategie MDČR (www.mdcr.cz) byl úsek dálnice České Budějovice – Rakousko odložen na období po roce 2024, považujeme za lepší variantu modernizace a rozšíření stávající silnice I/3 než variantu dálnice D3 – západní, která vede relativně přírodní krajinou.
 
3)    Dálnice D3 ve východní variantě prokazatelně sníží intenzitu dopravy. Jedná se především o dnes velmi exponované obce na silnici I/3. Tento pokles je řádově na polovinu až osminu současného stavu. Oproti tomu snížení intenzity dopravy na této komunikaci je při stavbě západní varianty prokazatelně nižší (EIA str. 85 tab. 37). Varianta východní také více odlehčí dopravu na dálnici D1, která je dnes hlavním a přetíženým dopravním tahem (EIA str. 86). Tento pokles intenzity není v závěrech dostatečně zohledněn.
 
4)    Západní varianta dálnice D3 zasahuje do území: „...přírodně stabilního bez zásadních konfliktů mezi potenciálem přírodního prostředí a jeho využíváním…“ (EIA str. 240). Tento stav rovnováhy přírodního prostředí a využití krajiny by západní varianta nenávratně poškodila a tento fakt považujeme za stěžejní nedostatek západní varianty dálnice D3 – Středočeská.
 
5)    Z hlediska potenciálu cestovního ruchu nesouhlasíme s tvrzením, že dálnice představuje jak klady, tak zápory v této oblasti (EIA str. 240). Vzhledem k tomu, že většina návštěvníků míří do Posázaví z metropolitní pražské oblasti, se dostupnost Posázaví pro tyto potenciální návštěvníky stavbou dálnice v západní variantě nijak nezlepší. Naopak západní varianta přinese nárůst intenzity dopravy na SOKP a tím i na příjezdové cestě mezi Prahou a Posázavím (EIA str. 85 tab. 37).
 
6)    Dokumentace EIA neobsahuje posouzení vlivů záměru na Evropsky významnou lokalitu (EVL) Dolní Sázava, CZ0213068, jehož hlavním předmětem ochrany jsou hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) a velevrub tupý (Unio crassus), v jeho části přemostění Sázavy (v obou variantách). Dokumentace nedostatečným způsobem posuzuje výstavbu mostu přes Sázavu zejména v západní variantě (EIA str. 332). Při délce mostu přes 1000 m ve výšce 110 m, v těžko přístupném prostředí lze očekávat významný vliv výstavby takového mostu na předmět ochrany EVL Dolní Sázava. Ostatně, Krajský úřad Středočeského kraje ve svém stanovisku nevyloučil významný vliv a požaduje podrobnější informace o „podobě mostního tělesa a způsobu jeho výstavby“. Tyto informace a jejich posouzení musí být provedeno v rámci dokumentace EIA za účelem posouzení obou variant záměru, nelze je posouvat do dalších fází projektové přípravy, případně „salámovat“ daný záměr na samostatný „projekt“ přemostění Sázavy. Takový postup by byl v rozporu s ustanovením § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Toto posouzení však v rámci dokumentace chybí.
 
7)    Dokumentace nedostatečným způsobem vyhodnocuje vliv záměru na největší ložisko cihlářské hlíny v České republice (EIA str. 347). Zejména není stanoveno, kde bude umístěna mezideponie cihlářské hlíny (dle § 4 zákona o ochraně ovzduší stacionární zdroj znečišťování ovzduší) a jak bude zabezpečena ochrana takto vytěžené suroviny před vysoušením, které by znamenalo její znehodnocení. Chybí též posouzení možnosti realizace mezideponie s ohledem na platné a účinné nařízení obce Psáry č. 5/2006 o stavební uzávěře. Článek 3 tohoto nařízení významným způsobem ukládání cihlářských hlín na mezideponii. Dokumentace EIA odsouvá do dalších fází projektové přípravy, po konečném rozhodnutí o výběru varianty, posouzení naprosto klíčové skutečnosti – mocnosti cihlářských hlín na tomto ložisku (viz. EIA str. 440). V tuto chvíli tak není znám celkový objem suroviny nutné k přetěžení na mezideponii, celé vyhodnocení tohoto aspektu v rámci dokumentace je zatíženo zásadní neznámou.Takový postup je v rozporu s účelem procesu EIA. Tyto informace a jejich posouzení musí být provedeno v rámci dokumentace EIA za účelem posouzení obou variant záměru, nelze je posouvat do dalších fází projektové přípravy. Absence tohoto podrobného posouzení je v rozporu se závěry zjišťovacího řízení (EIA str. 2, bod „geologie“).
 
8)    Dálnice D3 varianta východní prochází krajinou silně antropogenně vysoce využívanou, a proto ji považujeme za vhodnější při provedení opatření s cílem minimalizovat vliv na obyvatelstvo. Aspekt toho, že je výhodou, pokud vede stavba dálnice v oblasti vyšší hustoty zalidnění, to znamená i v oblasti s vyšším počtem uživatelů stavby, nebyl zahrnut do celkového srovnání obou variant.
Ve zprávě byly pouze shrnuty dopady na zdraví a život obyvatel, které jsou určitě podstatné, ale kterým je dnes vystaveno několik tisíc lidí na silnici I/3.
V rámci východní varianty dálnice se pak tyto problémy a dopady dají řešit.
 
 
 
Závěrem bych shrnul, že Okrašlovací spolek v Jílovém u Prahy se plně shoduje se závěry
studie „Hodnocení vlivu dálnice D3 – Středočeská na krajinný ráz“, že varianta západní vede územím: „...s vyššími krajinářskými hodnotami a s častější přítomností soustředěných pozitivních hodnot krajinného rázu.“. Právě zachování těchto hodnotných částí naší krajiny považujeme za prvořadé. Krajina se totiž jako systém propojeného přírodního prostředí a lidské činnosti vytvářel velmi dlouhou dobu a je plný prostorových vazeb i hodnot. Tyto vztahy i hodnoty se často projeví až v době, kdy jsou narušeny.
Proto Okrašlovací spolek v Jílovém jednoznačně upřednostňuje variantu východní, která i přes svá negativa vůči obyvatelstvu, zasahuje do území, které už je značně antropogenně pozměněno. Zachovává tak cennou krajinnou mozaiku Dolního Posázaví pro jiná lepší a dlouhodobější využití budoucím generacím.
Děkujeme Vám, že vezmete naše připomínky na zřetel při posuzování obou hlavních variant dálnice D3 – Středočeská.
 
 
 
Se shora uvedených důvodů požaduji, aby dokumentace EIA byla ve smyslu ustanovení § 8 odst. 5 zákona EIA vrácena oznamovateli k přepracování. Zároveň doporučuji, aby oznamovatel zvážil odložení přepracování dokumentace EIA s ohledem na Ministerstvem dopravy plánovaný harmonogram výstavby středočeského úseku dálnice D3 až v letech 2019 až 2024.
 
                                                         za Okrašlovací spolek v Jílovém               

                                                                                                                                                                                                                                           Jan Stachura